Jak se dělá módní přehlídka aneb když klacky, tak pod nohy

Už jste byli letos na nějaké módní přehlídce? A tušíte, jak taková přehlídka vlastně vzniká?

Thank you for reading this post, don't forget to subscribe!

Prozradím vám to

 

Návrhář prostě usedne za stůl, nalije si kávu nebo sklenku vína, dá si nohy nahoru a hodí na papír senzační kolekci, úplně nového střihu. Potom přes internet objedná vysněné materiály, které do druhého dne přijdou. Stejné je to i s veškerými doplňky, jako jsou knoflíky, patenty, spony, punčochy, šály, klobouky a čepice. A samozřejmě i šperky a boty.

Potom vrazí návrhy do dílny, kde se jich chopí modeláři, kteří vytvoří střihy. Střihači to ihned střihnou a předají krejčím. Krejčové se s prací popasují, a během dvou týdnů je hotovo.

No a dál ještě „pár drobností“, jako vybrat, domluvit a zaplatit místo konání, zařídit modelky, kadeřníky, vizážisty, zpěvačku a výběr hudby, choreografa, osvětlovače a zvukaře.

Umělecký fotograf to vyblejskne a v tiskárně vytisknou katalogy a plakáty.

Teď už ale fakt zbývá jen pár maličkostí, jako pozvánky, případně občerstvení. Také lidi, kteří se o to všechno na místě postarají a připraví sál a scénu a vše, co je třeba. Popřípadě sponzory a jejich prezentaci. No a je to doma, přehlídka může začít…

 

A teď vážně,

 

Tak takhle bychom si to taky představovali. V praxi se podzimní přehlídka, začíná připravovat už od léta. Není nad to, zkoušet vlněné pláště a prošívané kabátky hezky v teple, když je venku tak kolem 30°celsia. To abyste udržovali provozní teplotu a nevypadli z tempa.

 

 

Také ti, s kterými zrovna potřebujete spolupracovat, bývají právě tou dobou na druhé straně Zeměkoule. A v dílně zbyde jeden člověk, protože někteří mají dovolenou a ten, co má být v práci, si zrovna zlomil nohu na kole.

Materiál, který je naprosto přesný, bohužel není a ani nebude a podobné je to i s doplňky. Ty boty, co se vám tolik líbí k řadě modelů, nemají ve správných velikostech.

 

 

Jde do tuhého

 

Den před přehlídkou zjistíte, že do kolekce nutně potřebujete ještě několik dalších věcí, a tak se prostě došijí. Jo a taky jedna modelka onemocněla, tak rychle sháníte náhradu.

 

 

No a potom přijde den D a šílenství může vypuknout. Od dopoledne se balí a stěhují modely, boty, doplňky, koberce, rozložená scéna, katalogy, plakáty a spousta dalších věcí na místo konání.

 Tam je třeba vše vynosit, vybalit, rozdělit, postavit. Modelky zkoušejí choreografii, kadeřníci češou, vizážisté líčí. Ostatní rozdělují modely a doplňky a stavějí scénu. Jiní zase připravují sál i předsálí. Zvukaři a osvětlovači mají také plné ruce práce. Návrháři jsou v jednom kole, dohlížejí, aby vše směřovalo ke kýženému cíli.

 

Ufff, snad už to vypukne

 

Konečně nadejde čas a začnou přicházet první diváci, které je třeba usadit. Než se všichni sejdou a sedí na svých místech, vrcholí v zákulisí nervozita a poslední přípravy.
Tak už. Začíná se. Hudba opanuje prostor a podtrhne vizuální dojem. Oblékačky kmitají v rychlém tempu, modelky se střídají.

 

 

Najednou se tempo zrychluje. Modelky sotva zmizí v zákulisí, už mají být zase na molu a oblékačky si div nezauzlují ruce. Co se to hrome děje? Aha, to jen zvukař pustil hudbu na větší rychlost!
No, všichni to zvládli.

Ještě, že diváci nic netuší a spokojeně tleskají. Stálé zákaznice si dělají poznámky, pro které modely se zítra staví. Nikdo nezakopl, neupadl ani neomdlel. Proud taky nevypnuli a publikum je nadšené.

Ještě závěrečné defilé a 1. přehlídku máte za sebou. Teď hodinku pauza a pak vás čeká totéž, ještě jednou pro další hosty…

 

Byla to vlastně legrace, co říkáte?

Mrkněte se na video: