Když víte, co chcete, v tomto případě svatbu na pláži.
Začnete návrhem, představou, snem
V našem případě renomovanou návrhářkou. Pak následuje výběr materiálu. Krajka je drahá, ale krásná. Při měření asistuje maličká poradkyně, která vše obohacuje pastelkou o vlastní nápady. (když se ji tedy zrovna nechce čůrat.)
Pod šaty patří tělová síť, protože i když to tak působí, nevěsta není nahá.
A teď už jdeme na lámaní chleba, tedy vlastně na stříhání krajky
Je důležité, pohrát si se vzorem. Dbát na to, aby vzor krajky dobře dokresloval tělo, aby po sešití tvořil úhledné obrazce a navazoval tam, kde navázat má. Jako obvykle je jako na potvoru vzor jednosměrný a nesouměrný. To abychom byli „vždy ve střehu“ a nemysleli si, že to bude procházka růžovým sadem. Naštěstí je vyšívaný vzor na průhledném tylu hezky vidět, a tak se dobře skládá.
A tady už máme složeno.
Na 1. zkoušku to vychází výborně, ještě „vyštíhlit“ na modelku
No, a teď přichází na řadu filigránská práce
Je k ní zapotřebí šikovných, krejčovských ručiček. Na krajce totiž nesmí být vidět švy záševky ani zip. Vzor musí plynule navázat, jako by byl utkaný přímo na tělo.
Šmarjá, to je fuška!
A ještě spíchnout něco pro mrňavou družičku, snad se jí to bude líbit!
Máme hotovo, do hukotu vln může zaznít dvojí ANO. A my novomanželům přejeme ať to vyjde!
