To jsem tak měla doma na hlídací návštěvě svá kuřátka-vnoučátka. Měla jsem rozdělanou práci a po bytě zůstal sem tam kus látky, sem tam kus střihu, nějaké nákresy a něco na krejčovské panně.
„Babi, budeme něco „vyrobovat“? A co to tady vlastně máš? Já budu módní návrhář. Namaluju šaty a ušijeme je, jo?“
Padlo jasné, pevné, a hlavně neměnné rozhodnutí a nezbylo, než ho vzít na vědomí.
Několik módních návrhů bylo na světě natošup. „A teď babi, jdeme na to šití.“ Ufff, na to jsem se takhle v 6 večer zrovna necítila. Ale co by člověk neudělal pro vnouče, no ne?
A tak jsem z toho vybruslila bez ztráty květinky.
“ Na velké, červené šaty zrovna nemáme dost látky, taky bychom to šili do rána. To by se nám špatně vstávalo do školky. Ale mám nápad, ušijeme něco medvědovi.“
Mé zlaté vnouče bez problémů souhlasilo a tak jsme se hned pustili do práce. Triko jsem střihla já a není pro mě zrovna pěknou vizitkou, že jsem udělala obří výstřih.
Napravil to slušivý knoflík u krku, který jsem (za trest) přišila já.
Ale jinak celé triko ušilo to šikovné dítko samo, a ještě ho opatřilo vlastnoručním dekorem. Kresba je, pravda, obyčejnou fixou; medvěd se nesmí umazat, aby se triko nemuselo prát. Jinak jsme ale byli móóóc spokojeni. Medvěd doufám taky.
Jestli se chcete vyhnout nástrahám a potížím při stříhání vašich modelů, stáhněte si zdarma e-book:
7 TIPŮ. KTERÉ MUSÍTE ZNÁT, NEŽ ZAČNETE KRESLIT VLASTNÍ MODEL.
Samozřejmě pokud už ho nemáte.
