Sedíte někdy nad starými fotkami a nestačíte se divit, kam ten čas zmizel? Já ano. Nedávno jsem procházela fotky z posledních let a chvíli jsem jen tak seděla a zírala. Tolik věcí se změnilo. Tolik věcí, které přišly a zase odešly. Lidi, místa, plány, sny. Věci, které jsem uměla a zapomněla. Věci, které jsem se naučila a pak je odložila. Věci, které jsou už dnes jinak.

Znáte to taky?

Otevřete staré fotky a říkáte si: „Tohle bylo přece nedávno… ne?“
A pak vám dojde, že to je třeba sedm let. SEDM LET.

Svět se točí závratnou rychlostí. Technologie, móda, sociální sítě, umělá inteligence, očekávání, možnosti. Občas mám pocit, jako bych stála na nástupišti a sledovala, jak mi jeden vlak za druhým ujíždí před nosem. A přitom ani pořádně nevím, kam všechny ty vlaky jedou.

A pak přijde takový ten pocit.

Že člověk nic nestíhá. Že zapomněl, co vlastně umí. Že svět běží dál… a on stojí někde vzadu. A v hlavě se ozve: „Hele… a umíš ještě vůbec něco?“ „Nezaspala jsi to?“ „Stačíš na tohle tempo?“

Tenhle hlas znám moc dobře. Ale všimla jsem si jedné věci. Pokaždé, když začnu něco tvořit, tak se to změní. Najednou řeším jen to, co mám pod rukama. Něco vzniká. Dává to smysl. A ten chaos okolo… jde na chvíli stranou.

Pro mě je to práce se střihy a látkou

Kreslím si linie, posouvám materiál, zkouším.
A najednou to jde. Žádný algoritmus mi neřekne, jak má sedět střih na konkrétní postavu. A žádný trend to za mě taky neudělá (bohužel).

Je to prostě řemeslo.

Pomalu naučené.
Občas zapomenuté.
Ale pořád tam někde je.

A když se to povede… tak si říkám:
„Jo. Tohle ještě umím.“

Myslím, že tohle potřebujeme všichni

Něco, co nás vrátí zpátky na zem. Něco, kde si připomeneme, že nejsme úplně marní. A je vlastně jedno, co to je.

Šití, kreslení, muzicírování, zahrada nebo cokoliv jiného, co vás těší a dává vám pocit, že máte pevnou půdu pod nohama. Něco, u čeho na chvíli přestanete řešit celý svět. V čem jste doma.

Takže jestli něco takového máte, držte se toho. Fakt. V téhle době se to hodí víc než kdy dřív.

A pokud je to u vás zrovna šití a střihy, tak vás v tom ráda podpořím.

Ať už přes e-book, online kurz, workshop… nebo jen tady na blogu.

Protože ano – svět se mění rychle. Ale to, co umíte, vám jen tak nevezme. A někdy stačí si to jen znovu připomenout.